header
Chuchel PDF Tisk Email

Osada Chuchel je jednou z místních částí obce Jeřišno a leží pod hřebenem Železných hor. Kolem roku 1900 měla osada 236 obyvatel, ale dnes je to necelých šedesát stálých obyvatel.

    Název osady prošel řadou proměn - od tvaru Chuochel (1257), přes Chuchle (1448) až k dnešnímu Chuchel, které je používáno od roku 1654. Jsou však doloženy tvary Chuchla, Chuchlu, Chuchle i Chuchli. Základem názvu obce bylo slovo chuchel, které označuje jak chundel nebo kosmatinu, tak i chuchvalec, chomáč nebo cucek. Osada mohla být pojmenována jek podle své podoby tak i podle příjmení Chuchel, které používal některý z významných osadníků.

    První písemný záznam o vsi je sice z roku 1257, ale to už je ves uváděna jako rytířské sídlo s majitelem panem Bohuslavem, který se po vsi nazýval "z Chuchle". Další písemné zprávy se vztahují až k roku 1412 a jako majitel tvrze, dvora a vsi je uváděn pan Jan z Chuchle. Ten vlastnil Chuchel spolu s Jetřichem z Vyčap (†1411) a Janem Kůželem z Hor (†1437). Další zmínka pochází z roku 1448, kdy Bohuněk ze Svinčan prodal své dědictví, to je půlku tvrze a půlku poplužního dvora, Zdeňkovi z Nestajova. Druhou půlku chuchelského majetku získal Zdeněk z Nestajova od pana Jana z Břežan ve stejném roce. Potomci Zdeňka z Nastajova přijali jméno Chuchelských z Nestajova. Po Zdeňkovi z Nestajova převzal majetek jeho syn JIndřich (1463) a později Jan Chuchelský z Nestajova, který se v roce 1519 účastnil čáslavského sjezdu šlachty. V Roce 1544 uvedli jeho potomci. Bratři Petr, Burian a Aleš, že v jejich majetku je ves Chuchel s tvrzí a poplužním dvorem a dalšími obcemi a osadami Jeřišno, Rostejný s rybníkem a Drahotín. Do majetku zahrnuli také opuštěné tvrze Hůrka ( nad Podhořicí) a Bohunkov ( pravděpodobně Zbohov). Pan Burian Chuchelský z Nestajova přikoupil k Chuchli osady Hoješín, Klokočov a Vrzalovu Lhotu.

    Rod Chuchelských z Nestajova vlastnil Chuchel až do roku 1578, kdy se ves dostala do majetku Hertvíka Žehušitského. Po jeho smrti, v roce 1579, se osada opět dostala do majetku Jana Chuchelského z Nestajova, který v roce 1618 spáchal sebevraždu. Po jeho smrti prodal syn Ferdinand celý svůj majetek paní Magdaléně Trčkové. Ovšem její syn Adam Erdman Trčka z Lípy daroval tento majetek pražským jezuitům a ještě přidal 7000 zlatých, aby si mohli vybudovat novou kolejní budovu. Jezuité Chuchel prodali paní Theodoře Salomeně Lažanské. V roce 1675 převzal majetek její syn Jáchym František Lažanský z Bukové, který je prodal panu Kašparovi Karolskému z Konvaldu. V roce 1691 přikoupil pan Antonín Arnošt Purkart Pirkenstein Chuchel k běstvinskému statku a Chuchel začala sdílet osudy s nedalekou Běstvinou.

    Na konci 17. století tvrz ještě nebyla stále obývaná, a tak postupně chátrala - až zanikla docela. Našli bychom jí v mírném svahu vpravo od silnice, jen kousek od vjezdu do vsi. V těch místech pak byl až do roku 1912 pivovar a jak uvádí kronika: "...dobré pivo se vařilo, na které dodnes vzpomíná..." Nevelká vyvýšenina nad rybníčkem prý ještě skrývá základy tvrze.

     Po první světové válce byl chuchelský dvůr rozparcelován a rozprodán bývalým deputátníkům, kteří si tu postavili chalupy , stodoly a chlívky. Panskou kovárnu odkoupila obec a zřídila v ní bydlení pro chudé. Teď dům  už vypadá zase jinak, a je v něm místní obchod, tedy jakoby společenské středisko vsi, vždyť je sem třeba zajít skoro každý den. Ty mladší ani nenapadne, že právě tady začínal dvůr chuchelského velkostatku. Vlastně to napovídají i budovy, které tolik vzhled nezměnili, třeba vysoká sýpka dodnes sloužící jako sklad.

    Další ze zdejších starých staveb je bývalá panská sýpka ve Strakově. Už před lety ji upravili na obytný dům. Svůj původ zapřít nemůže a ani nechce - dům tím upoutává pozornost. Strakov byla původně osada u dvora, jenže už ani v polovině 19.století nebyla uváděna v topografickém slovníku Čech jako samostatná a dnes by to snad ani nikoho nenapadlo. Strakovské domky příležitostí u "červeného kohouta". Hořelo tu často - v roce 1894 shořeli 3 domy, o čtyři roky později vyhořelo naráz pět domů, poslední velký požár byl v roce 1925.

    V roce 1926 hořelo i v chuchelském mlýně, zachránili se jen stáje a obytné místnosti. Mlynář potom postavil moderní mlýnici, dokonce s turbínou. Jenže se zadlužil, a tak byl mlýn prodán na nucené dražbě. I nový majitel se přičiňoval a zlepšoval - dokonce "...stráňku za mlýnem, která byla od nepaměti neplodná a zarostlá křovím a duby, vymítil, upravil a vysázel ovocné stromy..." Škoda, že je okolí mlýna zarostlé.

     Kronika obce, která byla založena v roce 1935, připomíná i období těžké, třeba zlou epidemií kulhavky a slintavky, která v srpnu 1938 přepadla Chuchel. Bez zajímavostí není ani porovnání dvou zápisů, sice z roku 1952, v němž se uvádí, že "...socializace obce nepokročila dosud nijak kupředu, zemědělci nemají dosud pochopení pro nějaké družstevní hospodaření..." a zápis z roku 1937: "V obci se vytvořilo mlátící družstvo, které zakoupilo mlátící soupravu ku zdokonalení svého hospodaření." Život v této nenápadné vsi dokreslují i zápisy o založení divadelního souboru, o mnoha hrách, které měly své vděčné diváky.

    V pramenech o osadě a zdejší tvrzi se připomíná také tvrz Bohunkov. O osudech této tvrze není téměř nic známo. Podle všeho obdržela tvrz své jméno od nějakého Bohunka či Bohuslava a je možné, že jejím zakladatelem byl tedy Bohunek ze Svinčan. V roce 1544 byla již tvrz neobydlená, ale byla součástí chuchelského majetku. Název Bohunkov se nezachoval, ale skrývá se pravděpodobně v názvu samoty Zbohov.


    K významným osobnostem osady patří i občané a rodáci, kteří jako legionáři působili za 1. světové války v legiích ve Francii, Itálii a v Rusku: Karel Buchl (Francie), Antonín Kotil (Itálie), František Němec (Rusko), Josef Sajvera (Rusko) a František Šrámek (Itálie).


    K životu obce neoddělitelně patří řeka Doubrava, přestože neprotéká bezprostředně osadou. Když zastavíme na malé návsi, můžeme využít služeb obchodu.

    Stejně jako většinou vesniček v podhůří Železných hor, tak i tuto, spojuje s okolním světem autobus.

 

 

Plánované akce

Jaké bude počasí?

Počasí

Mapový Geoportál

Rychlé kontakty

Obecní úřad Jeřišno
Jeřišno 25
582 74 Jeřišno


Tel./fax: 569 692 195
E-mail: ou@jerisno.cz
Číslo účtu: 186614472/0300
IČO: 00267571
Úřední hodiny: PO: 8-12, 13-17, ST: 8-12, 13-16

Statistiky webu

TOPlist